Povídky

Stála jsem na letišti s letenkami v ruce a pokukovala po hodinkách, kdy padne hodina Há a my odcestujeme na vytouženou dovolenou k moři. Při odbavování jsem dostala otázku, která mě velmi překvapila. „Nejste těhotná?“ tázala se mě slečna, za odbavovací přepážkou. S úsměvem na tváři jsem odpověděla, že určitě ne. Start letadla jsem nesla...

Kapitola dvanáctá : Šťastné setkání Květinčina rodinka mohla být kdekoliv. Ale že bude objevena zrovna v místě, odkud pochází Bárny? Kolikrát se potkávali, když se vracel ze svých toulek za pudlicí Vlnkou… O květinách, které mají doma, se sice zmínil, ale koho by to napadlo? Možná byl Bárny tolik zamyšlený a zaujatý svými starostmi s Vlnkou,...

Od útlého dětství, jen co jsem se naučila trošku chápat dění kolem sebe, se mojí nejoblíbenější hračkou stala panenka. Zpočátku to byla jen ta malá, gumová, bez vlásků a oblečení. Taková, na kterou se dá krásně psát propiskou. I ta moje měla zanedlouho po svém těle nesmyvatelné tetování. Nedokonalost, která ji mým přičiněním trošku hyzdila,...

Jak často jsem jen já, vlastník hlavy připomínající spíše koleno, záviděl svým známým, nejednou to osobám připomínajícím ve vlasové části kebule spíše neandrtálce než civilizované spoluobčany! Kolikrát jsem těmto záviděl, kterak jim vítr čechrá bujnou kštici, kterak tito vyzývavě pohazují ke straně svojí ofinou nebo za do obličeje padajícími kadeřemi ukrývají svůj kalný opilecký...

Před časem jsem cestovala vlakem, a protože jsem chtěla být jednou za čas „za hezkou", oblékla jsem si docela slušivou košili a krk si ozdobila řetízkem s perličkou po mamince. Mám ho moc ráda, vzpomínky s ním spojené mě vrací dlouhou cestou zpět do dětství. Seděla jsem sama v kupé a asi po půl hodině...

Kapitola jedenáctá : Chaloupka u lesa Léto se pomalu chýlilo ke konci a listí na stromech začalo lehce žloutnout. Myšáček si dělal velké starosti, protože zima se blížila a on věděl, že nastane dlouhé smutné období. Copak děti, ty si v zimě vyhrají až až. Mohou stavět sněhuláky, jezdit na saních, bruslit na ledě… Je toho...

Kapitola desátá : Nejen myši mají nepřátele Největším nepřítelem myší je kočka. Tohle se naučil Myšáček ve škole. O prázdninách ale došel k novým zjištěním. Ukázalo se, že ne všechny kočky mohou být nepřátelské. Jako jeho známý kocour Felix, který již třikrát Myšáčkovi pomohl. Dvakrát mu zachránil život a jednou zachránil život Květince, čímž pomohl Myšáčkovi. Takže...

Jistě, angličtina je světový jazyk, ale stejně si myslím, že by se měla používat s rozmyslem. Zvlášť u malých dětí je to důležité. Mladí a pokrokoví rodiče teď nad mým výrokem nejspíš nechápavě kroutí hlavou, ale věřte mi, že je to skutečně tak. Malé dítě, které ještě nemá pořádně upevněnou výslovnost si navykne na tu podivnou...

Šéf firmy vždy, kam až paměť i těch nejstarších zaměstnanců sahala, brojil proti papírování. Kdo ví, proč tomu tak bylo. Snad proto, že přišel o „papíry“, když neměl v pořádku papíry od auta, snad proto, že jeho údajně rodokmen vlastnící pes, jak se následně ukázalo, měl falešné papíry a byl ve skutečnosti jen voříškem,...

Dnes už je to tak snadné! Udělá se klik klik a jsme o nějakou tu korunu lehčí a o nějakou tu hračku bohatší. Projde se kolem hračkářství a spíše než nalezení toho pravého je problém, jak odtud toužící dítko vystrnadit dříve, než se finančně zruinujeme. Protože je toho kolem nás tolik, že kdybychom se...