Jak jenom je potěšujícím, můžeme-li číst o nějaké novele zákona, jež přinesla skutečné zlepšení neutěšeného stavu věcí! Jak jenom zahřeje u srdce, je-li něco špatného nahrazeno lepším!A nyní se konečně jedna informace z rodu optimistických objevila.

Informace spočívající v tom, že se u nás zvyšuje počet dětí, jež namísto ústavní péče nalézají domov u pěstounů. Jedná se prý o trend posledních let a díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež platí od letošního roku, je a bude v této otázce ještě lépe.
A tak prý dnes máme již skoro deset tisíc pěstounských a poručnických rodin, jež se starají o více než dvanáct tisícovek dětí. A jen v prvních pěti měsících roku letošního se do náhradních rodin podařilo umístit celých více než osm stovek dětí, jež by jinak skončily v „děcáku“. Mají tak daleko lepší šance v oblasti výchovy a vývoje, pro něž je rodina nenahraditelnou.

Pěstounských rodin máme víc a více, a to především díky výše zmíněné novele zákona. Novele, díky níž jsou pěstouni placeni Úřadem práce České republiky a mají rovněž nárok na speciální služby. V letošním květnu bylo Ministerstvem práce a sociálních věcí odměňováno již skoro devět a půl tisíce osob-pěstounů, plus jsou tu i ti, kteří odměnu za své počínání nepobírají, což je více než kdy dříve.

A máme rovněž přes sedm desítek rodin vykonávajících pěstounskou činnost toliko po přechodnou dobu a asi stejný počet rodin je na obdobnou práci připravováno.

V ústavní péči počet dětí naopak klesá a dnes jich je nějakých deset tisíc. Deset tisíc těch, na koho dosud z nejrozmanitějších důvodů pěstouni nevyšli.

Letos prý vydá Ministerstvo práce a sociálních věcí na státních příspěvcích na výkon pěstounské péče celkem čtvrt miliardy korun, mnohonásobně více než dříve, což je osmačtyřicet tisíc korun na každou pěstounskou dohodu.

Potěšujícím je, že se tyto děti dostanou v hojnějším počtu do snad kvalitních rodin. Potěšujícím může být i to, že se konečně jednou vydají státní peníze i na něco opravdu užitečného a potřebného.

Přesto však tu důvod ke spokojenosti není. Není a nebude, dokud se budou rodit děti, pro něž je této formy pomoci zapotřebí. Dobře bude teprve tehdy, až pěstounů nebude potřeba. Až se dočkají děti lásky a péče od samotných rodičů vlastních. Ale to je hudba v nejlepším případě hodně vzdálené budoucnosti.