Dnes jsem si přivstala. V blízkém marketu mají akci na levnější vajíčka. Pevně tisknu jeden z posledních košíků a vydávám se do do pomyslného boje s evropskými směrnicemi. „Buch!“ To v mumraji lidských rukou padá jedno balení vzácného zboží na podlahu.

Šlapeme se v lepivé kaši ze syrových vajec, ale to nevadí, v košících si přece odnášíme dvě povolená balení původem z Čech. Loudám se ještě spící ulicí domů.

Otvírám dveře našeho stařičkého výtahu a odněkud shora zaslechnu bouchání do jeho dveří. Nikam nepospíchám, vybírám ještě schránku. Výtah přijíždí zpět, vybíhá z něho paní, která bydlí o dvě patra pod námi, v náruči drží roční dcerku. „Malá si strčila do nosíku fazoli.“ volá na mě. „Odvezu ji raději na pohotovost, nevím, jak je hluboko!“ Malá Monička zalapá po dechu. Tašku s nákupem pokládám na zem a utíkám jim otevřít dveře.

Tohle jsou chvíle, kdy by člověk rád za cizí dítě i dýchal. Okamžiky, kdy si paradoxně uvědomuji, že být matkou je pro mě ta největší čest v životě. Venku je mrazivé počasí. Balíme mrňouska do deky a do sedačky. „Dobře pořiďte, holky! A ozvěte se!“ volám za nimi. Když odemykám dům, přemýšlím, jak se člověk v každodenním shonu žene za titěrnostmi a nemá čas si uvědomit to hlavní, svoje zdraví. Za hodinku zvonil telefon, sousedka se smála, že jsou už doma a Monča spí. Bylo to přece tak jednoduché. Stačí zakrýt druhou nosní dírku a děcko nosíkem fazolku vyfoukne. Jednoduché, to se mamince, která je strachy bez sebe asi těžko chápe. Co vlastně můžeme udělat pro děti, když se skutečně úraz přihodí?

TONUTÍ – Podcenit nesmíme ani malý bazének, batole se může utopit i ve třech centimetrech vody. Dítě vytáhněte z vody, hlavičku položte níž než hrudník, pro případ, že by chtělo zvracet. Položte ho na přikrývku na záda, pokud je to nutné začněte s umělým dýcháním z úst do úst. Když začne dýchat, uložte ho do stabilizované polohy. Záchranku volejte v každém případě, i po několika hodinách může dojít k otoku dýchacích cest.

POPÁLENINY A OPAŘENÍ – Častý úraz spojený většinou s naší nedbalostí. Pozor na horké nápoje na kraji stolu, žhavé plotýnky, odloženou žehličku… Má-li dítě na sobě oblečení prosáklé vařící tekutinou, snažte se ho sundat tak, aby se nedotýkalo ostatní zdravé kůže. Popáleninu zchlaďte, sterilně překryjte a jeďte k lékaři

PÁDY Z VÝŠKY – Pokud by se Vám zdálo dítě apatické, zvracelo nebo se mu zavíraly oči, jeďte na pohotovost, mohlo dojít k otřesu mozku. Pokud usnulo, nechte ho spát a kontrolujte dýchání. Dobrým znamením obvykle bývá, pláče-li dítě nahlas. Pádům se asi žádné z nich občas nevyhne. Od malých dětí nikdy neodcházejte, nejsou-li v bezpečí.

ZLOMENINY A PODVRTNUTÍ – Poznáme ji podle nepřirozené polohy končetiny. Nouzově ji můžeme zafixovat, aby s ní nemohlo hýbat. Použít se dá klacek nebo prkýnko. Pohmožděninu chlaďte třeba mraženými výrobky, pokud jsou po ruce a zabalte do ručníku nebo utěrky. Jeďte k lékaři.

BODNUTÍ HMYZEM A UŠTKNUTÍ – V letních měsících je bodnutí hmyzem velmi časté. Pokud není dítě alergické, postačí postižené místo namazat antihistaminickým krémem nebo alespoň ochladit, použít se dá i ocet. Pozor na to, co dítě pije. Štípla- li ho do pusy včela nebo vosa, dejte mu do pusy kousek ledu nebo napít studené vody. Zavolejte lékaře. Včelí žihadlo můžete zkusit sami odstranit. Pro dítě s alergií noste s sebou vždy pohotovostní balíček s léky. Uštknutí zmijí znamená pro děti velké nebezpečí, ihned volejte záchranku.

OTRAVA – Děti se nejčastěji tráví léky, rostlinami a chemickými látkami. K příznakům otravy patří zvracení, nevolnost, průjem a spavost. Vždy volejte záchranku, snažte se přijít na to, co otravu způsobilo. Při otravě léky se snažte vyvolat zvracení tak, že dítě přehnete přes koleno a podráždíte mu kořen jazyka prstem nebo lžící. Jako první pomoc je dobré podat živočišné uhlí, to na sebe naváže množství jedu. U čistících přípravků si opište název nebo účel použití. V případě bobulí či hub je nejlepší vzít je s sebou také.

Sdílejte
Předchozí článekRychlovka
Další článekZahradnické práce