Jak se vaří taková kaše, s tím se člověk seznamuje už v útlém věku. Znáte to – vařila myšička kašičku na zeleným rendlíčku… Raději to v těchto místech utnu, abych nebyl osočen z nemravnosti, pokud bych pokračoval tím, komu tato dala…
Kaše je pokrm z řádu těch důležitých. A to jak pro mrňouse typu Matýska, tak pro osoby věku pokročilého či zanedbané, jež dokážou svými bezzubými ústy rozkousat v nejlepším případě právě a pouze tuto. A kaší je tolik, že si přijde na své každý.
Z těch odmala nejznámějších si tu jmenujme třeba tu krupicovou. Tu, jejíž přípravu zvládne i někdo jako já. Protože kdo by nedokázal při troše bdělosti a ostražitosti zahřát žejdlík přisoleného mléka, přidat do něj kousek másla a něco krupičky a za stálého míchání tu přisypávat krupičku a tu dolévat mléko, to podle toho, zda je produkt v dané fázi příliš řídký či naopak takový jako ve filmu S tebou mě baví svět? A pak jen dochutit podle vlastního uvážení.
Pak tu máme kaši třeba bramborovou. Tu, jež není o mnoho složitější, jen vyžaduje lepší fyzičku. Protože rozhňahňat brambory, jakkoli vařené, je přece jenom tak trochu fuška. Ovšem vrznout pak do těchto něco mléka a rozpuštěného másla a případně soli stylem „přiměřeně, přiměřeně“, jak nám to názorně předvedl třeba Jan Werich ve filmu Byl jednou jeden král, to už je hračka.
Nebo co taková kaše hrachová? Ta z kategorie volně prodejné munice, jež z nás po pozření dělá tu zvukovou atrapu kanónu a tu kulometu. Kdy místo brambor rozmačkáme vařený hrášek tak, že už na něm nikdy žádná princezna spát nebude, přihodíme cibuli, přikápneme smetanu, přisolíme a už se můžeme dmout (nejen) pýchou nad svým dílem.
A takových kaší ještě je! Ať těch připravovaných úmyslně vesměs z obilovin, tak těch, jež vzniknou shodou okolností (jíž vesměs maskujeme vlastní neschopnost) z něčeho, co původně kaší být nemělo…
Kaší je prostě přehršel. Jedno však mají společné. Nebylo by jich bez tu té a tu oné formy flóry. Pro méně učené bez rostlinek, z nichž tyto vznikají. Protože jak byste dělali ovesnou kaši bez ovsa, bramborovou bez brambor, hrachovou bez hrachu? Těžko. I když náš, polský či asijský potravinářský průmysl by jistě nějakou syntetickou variantu vykoumal.
A tak poděkujme matce přírodě za tuto formu laskominy, jež nám dělávala, možná i dělá a snad i v budoucnu bude dělat dobře nejen na jazyku, ale i po těle.
A jste-li vybíravými a nad kaší ohrnujete nos, nechte toho. Vždycky je lepší dostat ji než mít na talíři ho… Houby.