V prvním dílu mého povídání o levácích jsme spolu studovali teorii. Skončili jsme trochu pochmurně studiemi o chorobách, které častěji pronásledují leváky, takže nyní to trochu napravím a podíváme se spolu na příjemnější stránku leváctví a začneme hned některými slavnými leváky.

A především se dnes zaměřím na praxi – jaké problémy při nácviku psaní mohou nastat a jak začít s grafomotorickými cvičeními u těchto dětí v předškolním věku. I kdyby skutečně život leváků kratší byl (ale to se stejně týká pouze průměrného čísla), důležitější než jeho délka, je jeho kvalita. A že se někteří leváci činili a zapsali se nesmazatelně do lidských dějin, o tom svědčí význačné osobnosti světa leváků – jako například Alexandr Veliký, Julius César, Jana z Arku, Napoleon Bonaparte, Isaac Newton, Albrecht Dürer, Hans Holbein, Michelangelo, Raphael, Leonardo da Vinci, Pablo Picasso, Ronald Reagan, Bill Clinton, George Bush, Alžběta, královna matka, Alžběta II., princ Charles, princ William, Bill Gates, Jimi Hendrix, Bob Dylan, Paul Simon, Paul McCartney, Ringo Starr, Kurt Cobain, Angelina Jolie, Nicole Kidman, Julia Roberts, Kim Basinger, Whoopie Goldberg, Goldie Hawn, Marilyn Monroe, Greta Garbo, Jim Carrey, Tom Cruise, Keanu Reeves, Bruce Willis, Peter Fonda, Steve McQueen, Robert Redford, Charlie Chaplin a spousta jiných.
Ani čeští leváci se nemají za co stydět, patří k nim Martina Navrátilová, Petr Korda, Petr Štěpánek, Jiřina Bohdalová, Stela Zázvorková, Jiřina Jirásková, Tatiana Wilhelmová, Jiří Krampol, Martin Stropnický, Eliška Balzerová, Robert Kodym a další.

Českým levákům se blýská zřejmě na lepší časy i co se týče dostupnosti speciálních nástrojů. V Čechách je v současné době stále více psacích potřeb a několik specializovaných obchodů s potřebami pro leváky. Pro nácvik některých dovedností nestačí však pouze specializovaný nástroj, ale tajemství tkví ve správném vysvětlení, jak pomůcku používat, což například pro rodiče – praváka nemusí být vůbec jednoduché.  Drápovité držení pera

Zde jedna maminka leváků konstatuje, že mnoho dovedností se leváci naučí později proto, že je pro ně přirozené věc provádět jinak než mu to rodič ukazuje. Například zavazování tkaniček – prodítě leváka je normální točit kličky na opačnou stranu než jej to učí rodič pravák. Nezoufejme a kupme boty na suchý zip nebo samozavazovací tkaničky.

Jak postupovat při nácviku grafomotorických dovedností? Zde najdete podrobný návod, jak začít s přípravou předškoláka. Je potřeba zařadit uvolňovací cvičení a začít psaní na tabuli nebo na stěně s balicím papírem, při psaní do výšky totiž dítě není tolik sváděno ke špatnému držení nástroje. Uvolňovací cvičení si můžete zakoupit na volných listech též ve specializovaných obchodech s pedagogickou literaturou. Tyto vzory pak při cvičení děti lehce obtahují. Pokud si dítě osvojí nevhodné, drápovité držení ruky, zpravidla se velmi těžko tento zlozvyk přecvičuje a dítě bude tento křečovitý způsob psaní velmi unavovat. Osobně doporučuji ještě zakoupení listů pro procvičování rozlišení prostoru na pravé – levé a horní – dolní a rozkládání slov na písmena před nácvikem do školy.

Spodní držení pera

Při počátcích psaní se nenechte zaskočit tzv. zrcadlovým viděním, kdy dítě má tendenci psát zrcadlově obrácená písmena, trpělivým procvičováním toto samovolně zmizí, pak se toto však může zábleskovitě vyskytnout při stresu. Sama se pamatuji na tyto chvilky ještě v osmé třídě při zkoušení před tabulí z matematiky, kdy jsem si naráz nedokázala vzpomenout, na jakou stranu se točí trojka a psala některá čísla obráceně. Naštěstí můj osvícený učitel matematiky věděl, o co jde, vysvětlil mi to a uklidnil mě.

Při prvním seznamování dítěte se psaním najděte velký prostor jako je například školní tabule. To dítěti umožní použít velké svaly na pažích a prstech. Položte svou levou ruku přes ruku dítěte a veďte jeho pohyby. Když učíte psaní, použijte multisenzorický přístup. Například zapojte hmat dítěte tím, že použijete písmena a čísla, která se dají vnímat dotykem a s nimiž se může manipulovat (např. jednotlivá plastická písmena atd.). Levoruké děti by měly být vedeny k tomu, aby držely tužku přinejmenším dva centimetry nebo více od konce a lépe tak viděly, co píší. Pro tento nácvik poslouží buď speciálně upravená pera, tužky nebo voskovky nebo držátko Tymichové. Jedná se vlastně o plochý trojboký jehlan s dírkou uvnitř, kterou se navleče tužka a toto držátko nutí dítě svírat tužku ve špetce a nesvírat křečovitě tužku. Tento nástroj lze lehce zhotovit z moduritu a navléci na tužku.

Správné držení v uvolněné špetce

Papír by měl být vždycky umístěn na levé straně těla a může být pootočený ve směru hodinových ručiček v úhlu dvacet až třicet stupňů. To by mělo pomoci dostat ruku do správné polohy dospodu pod řádku, do které se píše. Mnoho leváků však papír raději nenatáčí. Pokud dítě není vyhraněný levák a není jasné, k jaké ruce se přiklání, je dobré mu čas od času tužku nebo pastelku přehazovat, aby zkoušelo psát oběma rukama než si vybere tu správnou. U motoriky mladších dětí – kojenců a batolat je ob05ourukost naprosto normální, zde je naopak velmi podezřelé, pokud dítě bere vše jen do jedné ruky, často se v takových případech vyskytuje později potvrzená hemiparéza.

Přeučování leváků na praváky má odraz v jejich mozku a díky tomuto se mohou vyskytnout poruchy neurotického okruhu jako jsou koktavost, tiky, pomočování, chvilková hledění do prázdna, odpor ke škole, zhoršování prospěchu, poruchy psaní a čtení – dyslexie a dysgrafie, poruchy orientačního smyslu, povahové změny, neobratnost aj.

Překvapivé zjištění učinili také výzkumníci, zabývající se tzv. psychowalkmany – přístroji k navození snadné relaxace. Někteří leváci mohou vnímat jako nepříjemné a zúzkostňující červené světlo použitých diod.