Kondenzátor je prvkem elektrického obvodu, jehož hlavním účelem je dodat celému systému uložený elektrický náboj v případě, že na jeho nastartování nebo provoz není k dispozici dostatek napětí. Kondenzátory pro elektrické motory se principiálně dělí na dvě základní skupiny – rozběhové a pracovní typy – které se vzájemně liší zejména deklarovanou kapacitou a životností.

Princip fungování rozběhového kondenzátoru

Funkce rozběhového kondenzátoru spočívá v posunutí fázi napětí v obvodu pro správné fungování připojeného motoru při startování. To je dosažení uchováním náboje v elektrosoučástce specifické konstrukce, která se skládá ze dvou elektrod a dielektrického prostředí. Jeho prostřednictvím jsou elektrody od sebe odděleny a proto během zapojení do obvodu nedochází k jejich vybití. Činností kondenzátoru se zvyšuje úvodní točivý moment motoru.

Typy rozběhových kondenzátorů

Rozbehový kondenzátor na motor má specifické vlastnosti, které jsou dány především jeho materiálovou skladbou. Pro výrobu tohoto typu kondenzátoru se standardně používají hliníkové nebo tantalové elektrody oddělené dielektrickou složkou (impregnovaným papírem nebo fólií). Technologické součásti elektrolytického kondenzátoru jsou obvykle uzavřeny v odolném izolačním pouzdře, které je opatřeno konektory sloužícími k zapojení. Díky těmto složkám je rozběhový kondenzátor v porovnání s běžnými pracovními kondenzátory mnohem odolnější a dosahuje poměrně vysokou životnost.

Rozběhové kondenzátory se dělí podle aplikace (v návaznosti na typ motoru, který obsluhují). Vzájemná úměrnost mezi kapacitou kondenzátoru a výkonem motoru je téměř přímá, tzn. se zvyšujícím se výkonem motoru by se úměrně měla zvyšovat kapacita kondenzátoru. Menší motory s nízkým výkonem určené pro malé kompresory nebo menší čerpadla využívají rozběhových kondenzátorů nízkých kapacit (přibližně do 25 μF), pro větší motory (využívané zařízeními s vyšším výkonem) jsou určeny rozběhové kondenzátory středních kapacit.

Funkce rozběhových kondenzátorů

Způsob zapojení rozběhového kondenzátoru určuje vlastní návrh obvodu, který definuje, jaký posun fázi je nutné při daném rotačním cyklu používat (v závislosti na tom, zda se jedná o jednofázový nebo vícefázový motor). Po nastartování provozu zařízení se část obvodu, v níž je rozběhový kondenzátor zpravidla odpojí a jeho funkci přebírá pracovní kondenzátor, který slouží k fázovému posunu napětí na cívkách motoru. Pracovní kondenzátory disponují významně nižší kapacitou a deklarovanou vyšší životností, která je dána odlišným materiálovým řešením vhodným do vyšších teplotních rozsahů. Rozběhové a pracovní kondenzátory jsou vzájemně nezaměnitelné.