Nedávno jsme dostavěli rodinný dům. Několik let jsme si s manželem odříkali, kupovali jsme si pro sebe jen to nejnutnější. Dětem jsme se snažili zajistit vždy potřebný standart. Mají počítač, několik let internet, kola a slušné sportovní vybavení, oblečení nové. Ničím se od ostatních spolužáků neodlišují.
Manžel měl před dvěma měsíci úraz a je pořád v pracovní neschopnosti. Tato nečekaná situace docela zasáhla náš rodinný rozpočet. Již druhý měsíc pobírá dávky a tím pádem jsme se museli všichni uskromnit, děti nevyjímaje.
Zatímco starší čtrnáctiletý syn je víc chápající a nemá zbytečné finanční požadavky, mladší dvanáctiletý je pravý opak. Týdně jim každému dávám stokorunové kapesné. Podotýkám, že svačiny a obědy mají zajištěné, rovněž tak i dopravu a případné výdaje týkající se školy.Tu stovku mají pro svoji potřebu a je jen na nich, jak s ní naloží. Starší syn moc neutrácí, dokáže si i z této sumy ušetřit. Zato tomu mladšímu se to zdá málo. Prý před ostatními vypadá jak nějaký chudák a když si jednou týdně zajde do „mekáče,“ po zbytek týdne již mu na nic nezbude. Snažíme se mu to s manželem vysvětlit, že situaci, ve které se současně nacházíme, musíme řešit společnými silami.
Některé dny se zdá, že problém chápe, ale hned druhý den je všechno jinak. Občas dostanou kluci nějakou korunu i od babičky, necháváme na nich, jak s nimi naloží. Mladšímu ale ani toto nestačí. Začínám být z toho zoufalá, dokonce si někdy vyčítám, jestli bylo nutné stavět barák. Jenže my jsme v podstatě ani jinou možnost bydlení neměli. Nevím co mám dělat, hypotéku budeme ještě několik let splácet. Samozřejmě, že manželova práce neschopnost je dočasná, až se opět uzdraví, mnohé se vyřeší. Jen mám obavy o mladšího syna. Zjistila jsem, že se kamarádí se spolužáky, jejichž rodiče nemají finanční problémy jako my a pro které stovka není žádný peníz. Bojím se, aby si syn, ve snaze vyrovnat se jim, nezačal peníze zajišťovat nějak nezákonně. Snažila jsem se sehnat ještě nějakou brigádu, ale bohužel bezvýsledně. Potřebovala bych poradit, jak se téma kapesné řeší v jiných rodinách. Zda je stovka na týden dostačující, nebo je to opravdu, jak říká můj syn, směšná částka?
