Rubrika: Říkadla

Logopedické říkanky – Kombinace hlásek – Ž, Š, Č

Naše malá holčička, je pečlivá mamička. Češe panně hlavičku a dává jí mašličku.

Dědeček a babička, mají v koši jablíčka. Dědečku a babičko, dejte prosím jablíčko!

Šumáček je osmáček, co má černý čumáček, očka černá jako noc, popřeje ti dobrou noc.

V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje: „Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček. Já nachystám košíček plný želé, žemliček, se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.

V polovině listopadu vlček kožich šije,
po večerech u lampičky šípkový čaj pije.
Kvíčala ho pošťuchuje, štípe ho do čumáčku,
špulky nití ožužlává, vypíná mu žehličku.
Na cvičišti čtyři svišti cvičí,

na cvičišti čtyři svišti cvičí,

těšíme se na lekci příští!

Říkadla

Domeček

Za lesem je kopeček, na něm stojí domeček.
U domečku zahrádka, na ní žijí zvířátka.

V domečku já domov mám. Nežiju tam ale sám.
Lidí je tam jako smetí: Máma s tátou, plno dětí.

Bráškové a sestřičky, taky obě babičky.
Dědové tam taky jsou, občas na nás hudrujou.

Je nám tam všem hodně prima ať je léto, nebo zima.
Občas přijdou kamarádi, máme se tam všichni rádi.

Bublina

Pozor velká novina, přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje, přitom pěkně poletuje.
Přiletěla nad náš dům, udělala prásk a bum.

 

Cvrček

Naříkal si cvrček,¨že ho bolí krček.
Nachladil se ve smrčí a teď mu to necvrčí.
Radily mu vosy: „To chce obklad z rosy.“
Radily mu tiplice: „To chce plicník na plíce.“
Radil čmelák basem: „To chce šetřit s hlasem.
Seď potichu v brčálu, nech cvrlikat cvrčalu!“

Oblíbena říkanka – BRAMBORA

Kutálí se ze dvora (ručičkama meleme)

velikánská brambora (ukážeme jak je veliká brambora-půlkruh se zdviženýma rukama),

neviděla (zakryjeme očíčka ručičkama),

neslyšela (zakryjeme ouška ručičkama),

že na ní padá závora (zvedneme ručičky a jako plácáme dolů).

Kam padáš ty závoro? (prstíčkem děláme „ty ty ty“)

Na tebe ty bramboro (ukazujeme dopředu – na někoho).

Kdyby tudy projel vlak (děláme ručičkama jako když běžíme),

byl by z tebe bramborák (tleskáme – natažené ručky a ukazujeme jako placku).

Říkanky o zvířátkách

Kočka a myš

Sedí ve tmě kočička,
svítí jí jen očička.
Co tam dělá?
Asi číhá, vždyť je ve zdi myší díra.
V té díře je malá myš,
když rozsvítíš, uvidíš.

Včelička

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
na louce je krásný květ.
Sedí na něm včelička,
je úplně maličká.
Sbírá med a trochu bzučí,
slyší to i moje uši.
Potom vzlétne, odletí,
na jiný květ přeletí.

Medvěd

Vařil medvěd, vařil med.
Koho pozval na oběd?
Pozval lišku, malou myšku,
medvídka i sviště.
Na berušku nezbylo,
tak ji pozval příště.

Vosa

Letí kolem vosa,
je úplně bosa.
Kde má botky?
Kdo to ví,
tak ať honem odpoví.

Byl jeden domeček

Byl jeden domeček,
v tom domečku stoleček,
na stolečku mistička,
na mističce vodička,
v té vodičce rybička.
Kde je ta ryba?
Kočka ji snědla.
Kde je ta kočka?
V lesy zaběhla.
Kde jsou ty lesy?
Na prach shořely.
Kde je ten prach?
Voda ho vzala.
Kde je ta voda?
Voli ji vypili.
Kde jsou ti voli?
Páni je snědli.
Kde jsou ti páni?
Na hřbitově zakopáni