Rubrika: Říkadla

V rybníku si cape bílý čáp
a zobákem klape, klapy, klap,
klapy, klap, to je žab,
klapy, klap, to je žab.

Ve vodě to žbluňká, žbluňky, žbluňky,
žabák vodu zunká, kuňká kuňky,
kuňky, kuňky, jsou tu tůňky,
kuňky, kuňky, samé tůňky.

 

Oklamaný kocourek

Okolo stolečku, okolo stolu, kočka a kocourek honí se spolu.

Ona ho volala, že na něj počká, potom mu utekla. Falešná kočka.

Olga volala kosa, toulá se okolo polobosa.

Podzim

Padá lupen po lupenu, Pepa stojí pod lípou:

„Pojďte, děti, pojďte chytat, penízky se posypou!“

Pod lípou je kupa dětí, pomáhají Pepovi!

Pak u Pepy nakupují za penízek lípový.

Pepík pořád pletl Popokatepetl.

Račí procházka

Rak leze z rákosí navečer za rosy, rak leze z díry, má dlouhé kníry.

Večer se prochází po trávě na hrázi, kroutí si vousy, klepeta brousí.

Kráky krák

U hradu je stará brána, sedí na ní černá vrána.

Vrána kráká kráky krák, letí k hradu černý mrak.

Mrak usedá na bránu, je to hejno havranů.

Orání

Oral oráč na úhoru, oral úhor do úmoru, oral dlouho, zoral málo, ruchadlo se polámalo.

Teď tam traktor drkotá. To je jiná robota! Hroudy drtí, drny krájí, zorá pole v širém kraji.

Ráz na ráz

Franta má hrnec, běží jak srnec, do krámu za roh, kupovat tvaroh, kroupy a krupici.

Ztratil tam čepici, na rohu u vrat – musel ji sebrat.

Rrrarášek

Zarochnil se rarášek mezi lusky hrachu.
Dostal totiž chudáček asi trochu strachu.

Vrána

Ráno vstávám, vrána smavá
šťastná, zdravá usměvavá.

A teď hurá mámo, táto, tahle práce stála za to,
za zvuku těch ryčných her, Irenka už umí ER.

Pračka

Povídala pračka, prát je pro mě hračka.
Elektrický motor mám, motor vrčí, pere sám.

Prší, prší mokrá voda, sršeň sršně nepobodá,
brečí první i ten druhý, že jim mokro smaže pruhy.

Blízko obratníku Raka, Jirka Trousil rozbil draka,
od rovníku horkého, strýc mu poslal nového.

Kárá kráva krávu, že nedala zprávu,
že jí srnec, strýček srnky, otrhal ty trpké trnky.

Řekni, Rudo: ryba, rak, rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát, bude tě mít ráček rád.

Roztržitý Petr si roztrhl modrý svetr,
když trhal v trní trnky.
Trnek má dva hrnky, však ve svetru je díra, drze na něj .

Ríša roztrhal si svetr, má tam díru jako metr.

Petr Drobný bratra má a ten bratr trubku má.
Půjdou zítra spolu troubit, tam, kde kohout kokrhá.

Rozbitá vrata

Tramtaratarata, rozbila se vrata; byla rána jako hrom, porazila strom.

Strážník

Strážník stojí na stráži, Azor na něj doráží;

Petr hrozí na Azora, že je Azor nepozora.

Ř

Říkanka pro Kateřinku

Řežu, řežu dříví, už jsem celý křivý.

Řežu dříví z ořechu, narovnám je pod střechu.

Řežu dříví na polínka, vaří kaši Kateřinka.

Říkanka kuchařská

Z komína se kouří, večeře se vaří.

Kuchařka si při tom říká: „Pro Mařenku, pro Jiříka,

i pro toho Řehoře, co tam křičí na dvoře.“

Křepelčina večeře

Křepelička pod keři na své děti křepelala, do keříčku k večeři, křepelátka svolávala.

Seběhly se kolem keře a už sedí u večeře. A kdo tomu nevěří, nedostane večeři.

Pod peřinkou

Mařenka s Jiřinkou přikryjí se peřinkou,
pod peřinkou dobře je, peřinka je zahřeje.

Řehoř I.

Řehoř má rád ředkvičky, řepu a řízky.
A taky křupavé křupičky.
Řehoř říká řízek mňam, na tom já si pochutnám.

Řehoř II.

Řehoř řeže dříví z dřínu, dva – tři řízy za vteřinu.
Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.

 

Říkám, říkám, říkanku, přeříkám ji heřmánku.
Říkám, říkám říkadlo: Křen – kopřiva – hřímadlo.

Kuchařinka

Kuchařinka, kuchařinka, má tvářičku jak peřinka.
Kuchař, kuchař, kuchaříček, uvaří nám pár vajíček.

Bouřka

Hřímej, hřímej, bouřko, zavřeme si ouško!
Dřímej, dřímej, dřímači, peřina tě netlačí!

Pila

Řízy, řízy řízy, řežem kládu z břízy,
rozřežeme břízky, do poslední třísky.
Řízy, řízy, říz, řežem kládu z bříz.

Mařka

Naše Mařka říkala, abych dobře stříhala:
Stříhej, stříhej hadříček, nepřestřihni knoflíček!
Stříhej, stříhej provázek, nepřestřihni obrázek!
Stříhej třeba krabice, nepřestřihni střevíce!

Křičí křeček na křečka:

Řekni třikrát vařečka!

Řekl mi jednou jednou jeden Řek kolik je v Řecku řeckých řek a já mu řekl ,

nejsem Řek a že nevím kolik je v Řecku řeckých řek.

Kmotře Petře nepřepepřte mi toho vepře !

Nepřelom si jazýček, přivezli hry ze Říček.

Trakař pepře s hřebíčkem, abys hýbal jazýčkem.

Natři kořeny, natři tři dřívka, natři tři modříny, přivolej hříbka.

Na stříbrné řece v létě sluníčko si hraje, střípky vody dětem hází, střechy pozlacuje.

V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci. Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.

Petříkovi bratři chodí jak se patří. Petřík v řadě třetí, nepořádně letí.

Řepa

Řepa roste na zahrádce, vedle ní je ředkvička;

roste jako řepa v řádce, ale je jen maličká.

Pavouk

Souká, souká pavouk sítě,
souká, souká celkem hbitě.
Musí si dnes pospíšit,
aby hodně mušek chyt´.

Moucha bzučí bzí, bzí, bzí,
mě ten pavouk nechytí.
Letí, letí, nekouká,
už se v síti třepotá!

Pavouk souká, souká síť,
dneska hodně mušek chyt´.
Najedl se dosyta,
všechny mouchy pochytal.

Mravenec

Běhám sem a běhám tam,
kamarády zavolám.

Sám ten lístek neunesu,
ostatní už běží k lesu.

Já běžím až nakonec,
jsem mrňavý mravenec.

Had leze z díry

Had leze z díry,
vystrkuje kníry,
bába se ho lekla,
na kolena klekla,
jen se bábo nelekej,
na kolena neklekej.
Já jsem přece hodný had,
já mám všechny děti rád.

Hlava – pohybové říkanky

Mám očíčka na koukání, (ukazujeme na oči)
mám dvě ouška k poslouchání. (ukazujeme na uši)
Mám nosánek na čichání (ukazueme na nos)
a pusinku na papání. (ukazujeme na ústa)