Před nějakou dobou se v tisku objevil článek, ve kterém se jistý divák pozastavuje nad tím, jakým způsobem panáček Večerníček uvádí dlouholetý podvečerní dětský pořad, Večerníček. Prý se chová protizákonně, poněvadž řídí auto bez řidičáku, není připoutaný, skáče ze schodů neznámo kam, rozhazuje papíry, což prý také není ekologické.
A to ještě není všechno. Podle toho, jak tento divák postavičku popisuje, měl by Večerníček skončit v kriminále. Protože je ale dítě, nejspíš by skončil v polepšovně.
K postavě Večerníčka mám zvláštní vztah již pár desetiletí a to hned ze třech důvodů. Jednak je mým vrstevníkem, se kterým za 3 roky oslavím kulatiny, jednak uváděl a i nadále uvádí pohádky, které jsem jako dítě milovala a které mám ráda dodnes. A ten třetí, možná nejdůležitější důvod je ten, že mého syna jako malého naučil zdravit. „Bom bom bom,“ (v překladu dobrou noc) s roztomilým úklonem říkal dřív, než sám udělal první krůček. A na takovéto okamžiky se nezapomíná, byť i toto se u nás odehrávalo před více než dvaceti lety. Ze syna není žádný lump, řidičák si udělal v osmnácti, řídí zásadně připoutaný, odpad nerozhazuje, naopak jej poctivě třídí. Dalo by se tedy říct, že Večerníček na něj neměl žádný negativní vliv.
Téměř každá pohádka má ve svém obsahu něco, co se vymyká normálu. Od toho je to taky pohádka! To samé pohádkové postavičky. Takový vodník. Typický příklad kriminálníka. Nejen že své oběti tahá pod vodu, čímž se dopouští násilí, ještě k tomu skladuje duše v hrníčkách na dně rybníka. Pokud je vodník aktivní, jeho činnost má za následek slušné znečistění vodních zdrojů. Nebo třeba princ Bajaja. Poté, co zabil draka, se žádný v našich končinách již neobjevil. Dalo by se tedy říct, že zlikvidoval posledního žijícího tvora toho druhu, čímž způsobil jeho vyhynutí. Zabrousíme-li do pohádek novějších, ani tady se nesetkáme s příkladným chováním jejich hlavních hrdinů. Třeba Mach z cyklu pohádek Mach a Šebestová. Ten by zasloužil pohlavek už hned v úvodu. Stačí když sjede zábradlí u schodiště směrem k Šebestové. A co Krteček? I on si jezdí svým autem cesta, necesta a samozřejmě opět určitě bez řidičáku a pásu. To Bořek stavitel používá při své práci ochrannou přilbu. Jistě velmi příkladné! Jenže na druhou stranu jeho jízda v nákladním autě! Místo toho, aby seděl v kabině jako spolujezdec, stojí na schůdku a zvenku se přidržuje dveří.
A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu pohádek co by nám paměť stačila. Určitě v každé z nich se najde něco, co se úplně neztotožňuje s příkladným chováním. Buďme prosím k činům pohádkových postaviček trošku shovívaví. Jsou to přece jen taky „lidé“ a stejně jako my, i ony dělají chyby. Pokud pominu některé zahraniční pohádky plné agrese a bojových umění, myslím, že většina těch ostatních si zaslouží i přes jejich neúplnou dokonalost abychom je přinejmenším respektovali a nehledali na nich zbytečné mouchy, které stejně dětský divák nevnímá. Tak jen dál fanděme princeznám, bojujme s draky, držme palce Jeníčkovi a Mařence ať přemůžou zlou ježibabu. I když v životě tomu tak vždy není, každá pohádka má šťastný konec. A to je nich to nejhezčí.