Rubrika: Říkadla

Básnička Šmoulové

V malé pěkné vesnici bydlí malí Šmoulíci.
Taťka Šmoula zavelí, Šmoulům práci rozdělí.

Jeden drží malou lžičku, míchá, míchá polívčičku.
Další čte a další spinká na postýlce u okýnka.

Vstávej, vstávej Šmoulo malý, všichni Šmoulové dávno vstali.
Vyskoč rychle z postele, přišli k tobě přátelé.

Sláva, sláva Šmoula vstává, jednou, druhou rukou mává.
Poskakuje v ranní rose, koupá sobě nožky bosé.

A jak si už dávno zvyk, cvičí ranní tělocvik.
Nožky skrčit, natahovat, hladkou zem tak pohlazovat.

Poskočit si chviličku na tom jarním sluníčku.
Řezat dříví na polínka, vyrovnat je pod okýnka.

Každý šmoulí domeček, je jak modrý zvoneček.
A když hudba zahraje, každý Šmoula tancuje.

Rybí kalendář – Petr Karmín

LEDEN

Čarovala ryba, aby byla chyba. A já si čtu, jak se daří rybám v rybím kalendáři.

ÚNOR

Když je rybce chladno, tak se stulí na dno,
velká i ta maličká navleče se do trička
a v tom tričku z bavlny kouká klidně na vlny
a potom si, na mou duši, u vrbiček tričko suší.

BŘEZEN
Plave rybka tam a sem, mrská přitom ocasem,
doleva a doprava, než jí zmůže únava.
Ráda by se svezla v lodi od rákosí k rákosí
a já jí tu loďku hodím, když mě pěkně poprosí.

DUBEN
Slečna rybce na obrázku rád by vyznal pan rak lásku,
jenže je to popleta: třesou se mu klepeta,
marně se jí dvoří, je rudý, až hoří,
chodí za ní pozpátku od soboty do pátku.

KVĚTEN
Co říkáte? Ale jděte! Že chce zpívat v operetě tahle rybí krasavice?
Proto cvičí na rybníce bez chviličky odpočinku?
Podívejme na slečinku! Zpívá rybí romance k poslechu i do tance.

ČERVEN
Jeden, dva, tři, prozpěvují kapři
pro kapřici Marii při měsíci árii.
Prozpěvují pro kapřici, která kouká na udice
a potom se jejich žalu  dá nachytat na žížalu.

ČERVENEC
Neublíží ani mouše, zato do palečku kouše všechny holky v naší řece.
Kdo to dělá? Sumec přece!
Má jeden zub, dlouhé vousy, a ten zub si v létě brousí v mlýnském splavu o kámen.
V zimě spinká u kamen.

SRPEN
Chlubílek rád vypráví,   když si lehne do trávy:
„Holky, znáte žraloka?
Ten se vody naloká a potom spí u jezu.
O co, že tam vylezu  a chytím ho do dlaně jako kapra ve vaně?“

ZÁŘÍ
Ty buď hodná holka, dej na strýce,
neplaš u dna  malé mšice.
Ty zas nestraš u dna pulce,
nebo ti dám po papulce!

ŘÍJEN
U nás prší za oknem, venku do rybníku.
Proč rybička nezmokne, když je bez deštníku?
Proč se ještě přihrne a deštíček zdraví?
Pročpak rybky stříbrné vůbec nerezaví?

LISTOPAD
Já mám rybky v akváriu, den co den jim vodu liju:
Jedna je celá vyrudlá, bojím se, aby nezhubla.
Druhá je jako ze zlata, třetí je, chudák, placatá.
Čtvrtá mává ploutví, že ke mně má plout, ví.

PROSINEC
Co dělají rybky, když zlé mrazy padnou?
Chroupou z ledu střípky,  ale nenachladnou.
Na zádech i na břiše pod ledem si plavou
a já sedím v kožiše, kroutím nad tím hlavou.

Básnička – Šípková Růženka

Všechno živé na zámku je zakleté do spánku.
Spí holubi, nevrkají, neřehtají koně v stáji.

U vrat spí a při tom stojí, dva zbrojnoši v plné zbroji.
Nad velikým rendlíkem usnul kuchař s kuchtíkem.

V úklonu spí první rádce, usmívá se při tom sladce.
A za stolem spí pan král, co na housle právě hrál.

Růženka spí ve své kráse, sto let spí a nehýbá se.
Není, není k probuzení. Kdo by vešel do zámku, upadne též do spánku.

Sto let by pak spal. Kdopak by se bál?
Zavoláme na Růženku: „Podívej se, jak je venku!“

A Růženka z postele vyskočí hned vesele.
„Jejda, to je krása!“ Celý zámek jásá.

Logopedické říkanky – D, E, F, G

Do vody

Půjdeme do vody, to budou závody!

Tonda nás povede, ten plavat dovede.

Olda se nedal, doplaval nejdál.
Dědovy lodě

Děda dělá dětem lodě, děti s nimi chodí k vodě. Dívají se za lodí, jak na vodě závodí.
Děti a včely

Děti, děti, včelky letí!

Zaletěly na květiny,

teď si nesou sladkou šťávu,

do včelína do dědiny.

Dělají z nich doma med,

včelím dětem na oběd.

 

Dudák dudal dům od domu, darů dost si donesl domů.

 

Emanovo počítadlo

Ene bene, Emane, kdo tu babu dostane?

Ten to není, ten to je, ten už s námi nehraje!
Květa běhá s Bětou

Květa běží do chalupy, Běta za ní cupy, dupy.

A jak spěchá za Květou, nožky se jí zapletou.

Květa už je v chalupě, Běta leží na kupě.

Fouká, fouká

Fouká venku, fouká, Haf se z boudy kouká.

Fanda volá na Hafa, ať vstane a zahafá.

Hafá Haf, že nevstane, až to foukat přestane.

Ferda fouká fujaru, Fanka frčí na faru.

Gumový míč

Gusta má míč gumový. Kdo má také takový?

Dává góly, ten to umí! Gusta je kluk jako z gumy.

Logopedické říkanky – H, CH, I, J

Hop koníčku

Hop koníčku, hejsa hejsa, pojedeme do Brandejsa.

Hop koníčku, ouha ouha, nebude to cesta dlouhá.

Hop koníčku, houpy hou, je to kousek za Prahou.

Vláček

Houká vláček hú, hú, hú, podívejte, už jsem tu.
Jenom chvilku budu stát – honem, lidi, nasedat!

Chechtavá

Chacha chacha chichu chichu, copak je ti, Honzo, k smíchu?

Jakpak bych se nechechtal, když mě táta polechtal.

Polechtal mě na zádech, smíchem sotva chytám dech.

Chocholoušek chocholatý s chocholouškou chce do chaty.

vánkova ukolébavka

Ivánku milý, den už se chýlí ke spánku.

Spinkej už, spinkej, maminčin milý Ivánku.

Měsíc svítí do okýnka, Ivánek už pěkně spinká.

I ti Indi i ti Briti jídlo jedli, pijí pití.
I ti hbití i ti líní Filipínci i ti Fini,
i ti Briti i ti Iři všichni lidi, ať se smíří.

Ibisi (ptáci) kvílili bílí,nad Nilem lítali chvíli.

Jablíčka

Jenda sedí pod jabloní, jablíčka až k němu voní.

Jedno spadlo, hned je zvedl. To je pěkné, jemine!

Ještě jedno nedojedl a už má chuť na jiné.

Jarka jídá jitrnice, jen jí dejte ještě více.