Svírající strach, který nelze překonat nebo dokonce smrtelné obavy, které zcela pohltí mysl a duši. Úzkostmi trpí v různé fázi života asi 15 % populace, mezi postiženými bývají více zastoupené ženy, ale v poslední době se rozdíl mezi pohlavími stírá. Navíc lidí s úzkostnými poruchami přibývá vinou moderního životního stylu, vlivem sociálních médií, ale i neskutečným tlakem na výkon v online světě. Mimoto neplatí, že by úzkostmi trpěli jen ředitelé korporací, trpět jimi může každý – maminka na rodičovské dovolené i senior na odpočinku.
Strach, který ochromuje
Generalizovaná úzkostná porucha dokáže doslova z člověka vysát štěstí, jedinec je vězněm svých vlastních myšlenek a strachů. Právě strach, který umožňuje přežít, ovládne mysl, což často vede k permanentním stresovým stavům, sklonům k depresím, nespavosti, ale způsobuje i tělesné vyčerpání. Právě proto lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou často navštěvují svého praktického lékaře, mají oslabenou imunitu, podléhají často virózám nebo je trápí zažívací potíže.
Samota nebo alkohol nejsou lékem
Úzkost je strach bez předmětu, proto si mysl ztotožňuje strach s konkrétním předmětem nebo situací. Ze začátku se tedy jedinec snaží takovým situacím vyhnout, postupem času již není schopen pracovat v kolektivu, telefonovat nebo i jet výtahem, často se zcela stáhne do ústraní. Domnělým lékem bývá pro mnoho pacientů alkohol, který však danou situaci ještě zhoršuje a nalezení řešení oddaluje.
Pomoc je na blízku
Přitom stačí opravdu málo a to kontaktovat odborníka, který navrhne adekvátní léčbu úzkostných stavů. Samozřejmě platí, že čím dříve se léčba započne, tím bude kratší. Většinu stavů lze vyřešit pomocí kognitivně-behaviorální terapie. Ta odhalí příčinu psychického onemocnění a doplňují ji vhodná dechová cvičení. Jen v nejtěžších a nejsložitějších případech je nasazena šetrná farmakoterapie s nasazením doporučených antidepresiv nezpůsobujících závislost.