Tak tu máme zase nový den. Rychle vybíhám z postele, abych stihla připravit snídani, než se děti probudí. Mrknu na teploměr, který se zastavil na mínus dvaceti stupních. Tiše zaúpím, dnes máme totiž s nejmladším kloučkem roční prohlídku.
Postavím na čaj, mažu rohlíky máslem, krmím králíčka. Na toho nesmím zapomenout, je to můj rádce a důvěrník v jedné osobě, tedy v jednom zvířeti. Trpělivě naslouchá a moje společnost ho evidentně těší. Potom chystám hromadu oblečení, která se následkem velkých mrazů ještě rozroste. Jdu probudit školáka a potom dva zbývající prcky. Nikdo se mnou nespolupracuje. Jeden nechce pít, druhý kousat rohlík, třetí má pocit, že paní učitelka říkala něco moc důležitého, ale neví co. V duchu počítám do deseti. Tolik jsem se na svoje děti těšila, velkou rodinu jsem si moc přála, přece na ně nebudu protivná. Vítek se rozvzlyká, chtěl by vajíčko. Horlivě slibuji nejen vajíčko, ale taky hory, doly. Povedlo se nám dnes posnídat bez větších komplikací a to může být předzvěst příjemného dne.
Navlékám své děti do různého oblečení, s přibývajícími vrstvami se začínají bránit. Jeden človíček je kompletní, stačí vystartovat. Odchytávám druhého, musí to být hodně rychlé, protože tomu prvnímu je prý velké horko a hrozí že se začne vysvlékat. Třetí si konečně vzpomenul, co potřebuje do školy. Fotku filmového hrdiny do výtvarky. Mám ještě pár minut k dobru, tak se vrhám k internetu a tisknu obrázek velkého, silného a duchaplného hrdiny, kterého náš školák obdivuje. S pištícím osazenstvem na kočárku vyjíždíme vstříc mrazivému dni. Kluci jsou stateční. Zvládli nejen třeskutou zimu, sami pozdravili paní doktorku, dokonce se vešli do všech percentilových grafů, tudíž odpovídají tabulkám. Byli jsme pochváleni.
Cestou domů uvažuji, proč jsem v půl osmé ráno zničená, jako bych sklidila hromadu uhlí. Z dětí spadla nervozita, baští koblížek a usmívají se. Zvoní mi mobil. Volá náš školáček, že se spletl, a jako hrdinu si namaluje maminku. Nedokážu odhadnout, jestli mu to projde, ale moc mě to potěšilo. Zvolna tlačím kočárek a cítím, že jsem nejen unavená, ale taky šťastná matka.