Kdo by někdy nezatoužil zbohatnout, že? A pokud už jeden zatouží po jmění, pak by tohoto měl podle svého názoru většinou dosáhnout co nejrychleji a s vynaložením co nejmenšího úsilí.
Jenže takových by mezi námi bylo! Je tolik lidí, kteří by chtěli rychle zbohatnout, že kdyby se toto všem těmto vyplnilo, byli by všichni tak bohatí, že by se už nikdo bohatý necítil. O tom, jak by takové nenadálé bohatství zahýbalo s inflací, ani nemluvě.
Ovšem kdyby jeden náhle zbohatl sám samotinký, to by byla jiná. Jenže jak toho dosáhnout? Takových možností je hned několik.
Velké jmění se dá kupříkladu zdědit. K čemuž stačí vlastně jen úplně málo. Chce to jen mít strýčka, jenž sepíše závěť v náš prospěch a umře. Jenže jako na potvoru se právě v našem příbuzenstvu takových strýčků vesměs nedostává, a máme-li nějaké, jsou tito buď chudšími příbuznými kostelních myší, nebo ne a ne umřít.
Také je možné vyhrát v některé z loterií. Ovšem toto má i své úskalí v podobě toho, že se do těchto musí napřed nějaký peníz investovat, aby se následně mnohonásobně vrátil. Nebo daleko spíše propadl ve prospěch někoho docela jiného. Aby tu člověk neinvestoval zbytečně, možná by mohl chodit venku za bouřky a čekat, uhodí-li do něho blesk. Protože údajně bývá pravděpodobnější, že do jednoho bací blesk, než že vyhraje. A jestliže do nás blesk nebací, je ještě nepravděpodobnější šance na výhru logicky nejspíše v trapu.
A pak už zbývá jedině dráha kriminálnická. Lze krást, loupit, přepadat, podvádět, privatizovat, korumpovat, vydírat a jinak se obohacovat na cizí úkor. Zde je šance na zbohatnutí vyšší než v případech dosud zmíněných, ovšem běda! Je tu i riziko, že nás s nakradeným dopadnou dříve, než zmizíme na Bahamách, Seychellách, v Belize nebo Jižní Africe, a pak jsou peníze nakradené i penězi tvrdě vysezenými. A kdo v dnešní době dokáže říci, jakou hodnotu budou mít naloupené a ulité koruny, eura a dolary v době našeho propuštění? Budou-li ještě vůbec.
A tak už vlastně zbývá jen možnost poslední. Dát se na politiku. Chce to jen mít pevný žaludek, schopnost lézt do různých a pokud možno správných pozadí, nechat se vláčet špínou a smířit se s tím, že uspějeme-li, nebude už nás v této zemi nikdo nikdy mít rád.
Takže šup do postele a rychle spát, abychom mohli už ráno zase „zařezávat“. Protože nejspíše nezbohatneme a je tudíž třeba jít zavčasu zase pracovat, abychom alespoň neumřeli hlady.
