Rubrika: Povídky
-
O Myšáčkovi a Květince, díl 13. – poslední díl
Kapitola třináctá : Síla skutečného přátelství
-
Rovnoprávnost s otazníkem
Jedno pěkné letní odpoledne jsem zašla s malým Vítkem na hřiště. Víťa slyšel už z dálky křik mnoha dětí a neomylně mě vedl k jeho zdroji. Průlezky, klouzačka, pískoviště i kolotoč byly doslova obsypány malými caparty z blízkého příměstského tábora. Dětičky řádily a tři od pohledu znavené učitelky se je jen těžko snažily usměrnit. Můj…
-
Zpráva o průběhu dopoledne
Každý den se kolem druhé hodiny vrací můj pubertální syn ze školy. Každý den marně přemýšlím, jak se opatrně pozeptat na průběh dopoledne, abych aspoň v malých náznacích měla představu co je nového.
-
Pálení čarodějnic
Pálení čarodějnic o filipojakubské noci se, jakkoliv se jedná o záležitost dávnou a pohanskou, dochovalo až do dnešních dní, byť to už, jak by se dalo předpokládat, není, co to bývávalo. Zlé a nečisté síly prý právě o této noci vládly větší mocí než jindy, čarodějnice se na svých košťatech slétaly na sabat a jak…
-
Hysterický záchvat
Krásný slunný den nás „vytáhl“ na dopolední procházku. Sluníčko krásně hřálo. Všechno bylo super, až do chvíle, kdy jsme se s dcerkou vracely domů. Z ničeho nic si začala strhávat čepici. Nasazování a sbírání čepice ze země jsem po chvíli vzala, teda v momentu, kdy jsem jí po třetí nasadila zahozenou čepici. V ten moment…
-
Prsty
Pan Radana se právě cítil notně ukřivděně. Byl skálopevně přesvědčen o tom, že byl pomluven, neprávem osočen, zdiskreditován. Protože se právě dozvěděl to, co se dozvěděl. Že prý o něm jeho manželka rozšiřuje všude, kudy chodí, lži. Vyslovené lži. Pomluvy, které ho ve společnosti poškozují, kazí mu jeho pověst. Jak mu to jenom jeho žena…
-
Zlatých čtrnáct
U sousedů byl včera velký křik. Snad poprvé v životě jsem viděla svou jinak pohodovou kamarádku třískat dveřmi. Její manžel, také člověk hodný a mírný, fackoval na chodbě svoji dospívající dceru a řval na ni jako pominutý.
-
Trhy nejen poctivé
Je krásný květnový den. Slunce blázní hned od rána a jeho paprsky jsou tak ostré, že oči mhouříte i za slunečními brýlemi. Konečně nastává okamžik, kdy si i my, maminy můžeme vychutnat oblékání našich ratolestí. Lehké tričko, kraťásky, sandály obuté na holou nožku, klobouk na hlavu. Nádhera.
-
To se neříká…
Toník byl s tetičkou na nádraží a jak už tomu tak u dětí bývá, prohlížel si se zájmem zde stojící i pohybující se vlaky, zatímco se jeho příbuzná vybavovala s jakousi svojí známou.