Povídky

Otec výše zmíněné rodiny tu pracuje, nenalézaje ve své profesi pražádného uspokojení. I když by se dalo říci, že daleko spíše předstírá práci, než aby reálně pracoval, a to navzdory tomu, že má vskutku významnou funkci a na jeho činnosti závisí vlastně životy obyvatelstva celé oblasti. Sedí ve své místnosti u řídícího pultu, jehož...

Bylo tomu za onoho času, kdy jsem ještě byl „starej prasák“ a nikoliv starej prasák, respektive za času, kdy jsem byl ještě pěknej bejk a nikoliv starej vůl. Prostě shrňme to – je tomu už pěkná řádka let. I když nevím, je-li slušné přiznávat, že je tomu už pěkná řádka let, čímžto vlastně nechtěně...

Děti to někdy nemívají s rodiči snadné. A Pepíček do neměl snadné zejména s tatínkem. Protože tatínek byl povoláním architekt a jeho práce jej zcela pohltila. Na vše hleděl okem profesionála a vždy hned věděl, co a jak se má či nemá vybudovat, kde je jaké úskalí, který stavební prvek co potřebuje. Pokud to tatínek...

Tak už jsem to vzdal a zamířil k doktorovi. Protože to, co mne postihlo, bych nepřál nikomu z vás. Alergie na jídlo. Něco neskutečného. Říká se, že u nás roste počet alergiků, ale že zrovna já jsem se ocitl v jejich řadách, to není fér. Jeden z našinců je prý alergický na to, jeden na ono. Jsou na tomto světě...

Od útlého dětství, jen co jsem se naučila trošku chápat dění kolem sebe, se mojí nejoblíbenější hračkou stala panenka. Zpočátku to byla jen ta malá, gumová, bez vlásků a oblečení. Taková, na kterou se dá krásně psát propiskou. I ta moje měla zanedlouho po svém těle nesmyvatelné tetování. Nedokonalost, která ji mým přičiněním trošku hyzdila,...

Někdo zvoní. Opírá se o zvonek vší silou. Zní to  nedočkavě,  skoro to vypadá, jako by šlo o životně důležitou událost. Dívka vstala z pohodlného křesla, kde si právě četla a rozevřenou knihu položila hřbetem nahoru na područku. Stejně se za chvíli vrátí, za těch pár minut, než zjistí, kdo se dobývá k nim domů, se s knihou...

Prarodiče jsou ve většině případů nedílnou součástí rodiny. Sice mají tendenci mluvit nám do života, ale bez nich by to prostě nešlo, alespoň u nás tomu tak je. Nebudu psát o svých prarodičích, nýbrž o prarodičích mého dítěte, konkrétně o mém otci, a tchýni a tchánovi. Moji matku s prominutím vynechám, nejedná se o typickou babičku,...

Vdávala jsem se ve dvaadvaceti letech. S manželem jsme se znali pár měsíců, sňatku tedy předcházela zhruba půlroční známost. Brali jsme se hlavně proto, že jsem dost brzy otěhotněla. Po krátké úvaze, jestli být nebo ne svobodnou matkou, jsme dospěli k názoru, že děti mají právo na oba rodiče a proto jsme se vzali. Ještě...

Moje maminka má na dně košíčku se šitím ukrytou háčkovanou panenku. Po celé dlouhé roky si její tělíčko odpočívá v ušmudlané plátěné taštičce od mně neznámého koření. Prát ji nemá smysl, vybledly by tím i vzpomínky a to by moje maminka asi nechtěla. Tahle panenka nemá žádné jméno. Když jsem se jako malá ptávala proč,...

Stála jsem v supermarketu u pokladny a doufala, že se rozjedou terminály. Stejně, jako pár zákazníků přede mnou jsem se nechala obelstít pocitem, že moji kartu vítají prodejci snad ze všech zemí Evropy, bohužel, pokud zrovna nestávkuje krabička u pokladny. Ve vozíku jsem měla naložený docela velký nákup, přibalila jsem čerstvou uzeninu a sýr a...